troublemaker

TROUBLEMAKER noun

[ C ] uk/ˈtrʌblˌmeɪkər/ us
someone who intentionally causes problems

нарушитель порядка, смутьян
№2 (2474)№2 (2474)№3 (2359)№4 (2354)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№5 (2340)№6 (2318)№7 (2316)№8 (2314)№9 (2310)№9 (2310)№10 (2302)