solitude

SOLITUDE noun

[ U ] uk/ˈsɒlɪtjuːd/ us
being alone

одиночество
He went upstairs to read the letter in solitude .
№2 (2456)№2 (2456)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№3 (2376)№4 (2359)№5 (2354)№6 (2318)№7 (2317)№7 (2317)№7 (2317)№7 (2317)№8 (2316)№9 (2314)№10 (2310)№10 (2310)