snore

snore verb [ I ] uk/snɔːr/ us
B2 to breathe in a very noisy way while you are sleeping

храпеть
I couldn't sleep because my brother was snoring. snore noun [ C ]

храп
№2 (2456)№2 (2456)№3 (2359)№4 (2354)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№5 (2342)№6 (2318)№7 (2317)№7 (2317)№7 (2317)№7 (2317)№8 (2316)№9 (2314)№10 (2310)№10 (2310)